Přeskočit na obsah

Torill Thorstad Haugerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Torill Thorstad Haugerová
Narození22. listopadu 1943
Oslo
Úmrtí4. července 2014 (ve věku 70 let)
Oslo
Příčina úmrtínemoc
Povoláníspisovatelka, ilustrátorka a autorka dětské literatury
StátNorskoNorsko Norsko
Alma materUniverzita v Oslu
Norwegian National Academy of Craft and Art Industry
Žánrliteratura pro děti a mládež
Významná dílaUneseni Vikingy,
Útěk před Vikingy,
Sigurd Drakobijce,
V Bergenu přistála roku 1349 ona loď,
Dlouhá cesta
OceněníCena norských knihkupců (1984)
Prøysenprisen (1984)
Evropská cena Piera Paola Vergeria (1989)
Zvláštní cena Ministerstva kultury (1991)
Doblougova cena (1991)
… více na Wikidatech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Torill Thorstad Hauger(ová) (22. listopadu 1943, Oslo – 4. července 2014, tamtéž) byla norská spisovatelka především knih pro děti a mládež.[1][2]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Torill Thorstad Haugerová vyrůstala v Oslu ve staré dělnické čtvrti Vika. Po maturitě vystudovala v letech 1962–1966 germanistiku, etnologii, folklór a archeologii na Univerzitě v Oslu a v letech 1962–1964 také absolvovala tamější Národní akademii umění a designu. Od roku 1966 do roku 1975 pracovala jako historička Historického muzea v Oslu, nejprve v Národní sbírce starožitností a od roku 1970 v odboru věnovaném Vikingům.[3][4]

Roku 1976 debutovala dokumentárním románem Karl Eugen Olsen fra Vika (Karl Eugen Olsen z Viky), kterým zvítězila v soutěži nakladatelství Gyldendal Norsk Forlag o nejlepší knihu literatury faktu v daném roce. V knize autorka na základě hlubokých znalostí a s velkým citem zachytila život v dnes již přestavěné tehdejší dělnické čtvrti Vika v Oslu kolem roku 1900.[3] Poté vydala více než dvacet knih, převážně historických románů určených především pro děti a mládež. Odehrávají se z různých obdobích, často v epoše Vikingů. Je také spoluautorkou několika učebnic dějepisu.[1][3] Za své dílo získala celou řadu ocenění a její knihy byly přeloženy do patnácti jazyků.[5]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Dokumentární romány

[editovat | editovat zdroj]
  • Karl Eugen Olsen fra Vika (1976, Karl Eugen Olsen z Viky), zachycení života v dnes již přestavěné tehdejší dělnické čtvrti Vika v Oslu kolem roku 1900. Kniha získala první cenu v soutěži nakladatelství Gyldendal Norsk Forlag o nejlepší knihu literatury faktu v roce 1976.
  • Trekk fra Oslos historie (1981), příběhy z historie Osla.
  • Krestiane Kristiania (1984), zobrazení života žen pracujících v továrnách v Oslu zhruba od roku 1880 do konce první světové války. Kniha získala první cenu v soutěži nakladatelství Gyldendal Norsk Forlag o nejlepší knihu literatury faktu v roce 1984 a Cenu norských knihkupců za rok 1984.

Historické romány pro dospělé

[editovat | editovat zdroj]
  • I Dorotheas hus (1986), život první známé norské spisovatelky Dorothey Engelbretsdatterové ze 17. století.
  • Måne over Eikaberg (1998, Měsíc nad Eikabergem), příběh ženy ze středověkého Norska.

Knihy pro děti a mládež

[editovat | editovat zdroj]
  • Šestidílná románová série z doby Vikingů z 10. století napsaná v letech 1978 až 2003. Jednotlivé díly se odehrávají ve stejném prostředí, ale z různého úhlu pohledu. V prvních dvou knihách je to pohled irských otroků, další z pohledu synů jarlů a z pohledu dívky, která žije mimo komunitu. Série se skládá z těchto knih:
    • Røvet av vikinger (1978, Uneseni Vikingy), česky vydáno společně s dějově navazujícím románem Útěk před Vikingy pod názvem V zajetí Vikingů.
    • Flukten fra vikingene (1979, Útěk před Vikingy), česky vydáno společně s dějově předcházejícím románem Uneseni Vikingy pod názvem V zajetí Vikingů.
    • Sigurd Drakedreper (1982, Sigurd Drakobijce), kniha vypráví o synovi jarla, který je pojmenován podle hrdiny staré severské ságy. Kniha získala Literární cena za dětskou literaturu od Ministerstva kultury a církevních záležitostí v roce 1982 a roku 1984 byla autorka za tuto knihu zařazena na čestnou listinu IBBY.
    • Ravnejenta 1989, Krkavčí dítě), příběh dívky s léčitelskými schopnostmi považované za čarodějnici, která žije mezi dvěma soupeřícími šlechtickými rody.
    • Tord Illugesson (1995), příběh šlechtickém mladíka, tentokrát z rodu jarla, který je znesvářen s rodem, ze kterého pochází Sigurd Drakedreper.
    • Ulvebarna i Vikingdalen (2003, Vlčí děti v údolí Vikingů), závěrečná část románové série.
  • Det kom et skip til Bjørgvin i 1349 (1980, V Bergenu přistála roku 1349 ona loď), román o epidemii moru v Norsku zavlečeném sem z anglcké lodi z pohledu dvou mladých lidí. Kniha získala Cenu Asociace norských kritiků v oblasti literatury pro děti a mládež za rok 1980.
  • Den lange reisen (1987–1991, Dlouhá cesta), románová tetralogie o norském vystěhovalectví do Ameriky v 19. století. Roku 1991 získala Dlouhá cesta Literární cenu za dětskou literaturu od Ministerstva kultury a církevních záležitostí. Tetralogie se skládá z těchto částí:
    • Amerika, Amerika! (1987),
    • Rødhudenes land (1988, Země rudochů),
    • Lincolns blå soldat (1990, Lincolnův modrý voják),
    • Oppbrudd (1991, Exodus).
  • Den store Chicagoreisen (1988), kniha literatury faktu pro děti. Roku 1989 získala kniha Evropskou cenua Piera Paola Vergeria.
  • Varulven og Iselin (1992, Vlkodlak a Iselin), příběh chlapce, který zjišťuje, že je přitahován zlem
  • Sagaen om Håkon og Kristin (1993, Sága o Haakonovi a Kristin), historický román z počátku 13. století.
  • Tarzan på loftet (1993, Tarzan v podkroví), příběh z dětství ve starém Oslu.
  • Barna på Akersborg (1999, Děti na Akesborgu), román z konce 13. století z doby stavby pevnosti Akershus.
  • Simon og St. Hallvard (1999, Šimon a svatý Hallvard), román z doby christianizace Norska v 11. století.

Ostatní

[editovat | editovat zdroj]
  • Tři učebnice dějepisu pro základní školy z let 1978–1981.
  • Den blå planeten (1984, Modrá planeta), kniha o ochraně životního prostředí.
  • Her er vi! (1989, Tady jsme!), příběhy.
  • Pegasus forteller (1997, Pegas vypráví), ohlédnutí za životy norských autorů knih pro děti a mládež za posledních dvě stě let.

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]
  • 1976: První cena v soutěži nakladatelství Gyldendal Norsk Forlag o nejlepší knihu literatury faktu v daném roce za dokumentární román Karl Eugen Olsen fra Vika (Karl Eugen Olsen z Viky).[5]
  • 1980: Cena Asociace norských kritiků v oblasti literatury pro děti a mládež za knihu Det kom et přeskočit til Bjørgvin i 1349 (V Bergenu přistála roku 1349 ona loď).[6]
  • 1980: Literární cena za dětskou literaturu od Ministerstva kultury a církevních záležitostí za román Det kom et přeskočit til Bjørgvin i 1349 (V Bergenu přistála roku 1349 ona loď).[5]
  • 1982: Literární cena za dětskou literaturu od Ministerstva kultury a církevních záležitostí za román Sigurd Drakedreperen (Sigurd Drakobijce).[5]
  • 1984: Zařazení na čestnou listinu IBBY za román Sigurd Drakedreperen (Sigurd Drakobijce).[7]
  • 1984: První cena v soutěži nakladatelství Gyldendal Norsk Forlag o nejlepší knihu literatury faktu v daném roce za dokumentární román Krestiane Kristiania.[5]
  • 1984: Cena norských knihkupců za dokumentární román Krestiane Kristiania.[8]
  • 1984: Prøysenprisen, norská cena pro vyznamenání umělců různých žánrů.[9]
  • 1987: Umělecká cena města Osla.[10]
  • 1989: Cena Norské asociace školních knihovníků za historické knihy pro děti a mládež.[11]
  • 1989: Evropská cena Piera Paola Vergeria za literaturu faktu za knihu Den store Chicagoreisen.[5]
  • 1991: Doblougova cena, cena pro norskou a švédskou literaturu udělovaná Královskou švédskou akademií věd[12]
  • 1991: Speciální literární cena za dětskou literaturu od Ministerstva kultury a církevních záležitostí za románovou terralogii Den lange reisen (Dlouhá cesta).[13]
  • 1994: Nordická knižní cena za dětskou literaturu.[14]

Filmové adaptace

[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Slovník autorů literatury pro děti a mládež 1. – Zahraniční spisovatelé, Libri, Praha 2007, str. 378-379
  2. ↑ Torill Thorstad Hauger er død)
  3. ↑ a b c Torill Thorstad Hauger – Norsk biografisk leksikon
  4. ↑ Torill Thorstad Hauger na webu LiveLib
  5. ↑ a b c d e f Torill Thorstad Haugerna webu Gyldendal
  6. ↑ Kritikerprisene. www.kritikerlaget.no [online]. [cit. 2014-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-03. 
  7. ↑ IBBY Honour List
  8. ↑ Bokhandlerprisen. www.bokklubben.no [online]. [cit. 2014-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-17. 
  9. ↑ Prøysenprisene. www.proysenhuset.no [online]. [cit. 2014-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-06. 
  10. ↑ Oslo bys kunstnerpris
  11. ↑ Prisvinnarliste for litteraturprisen hjå Skolebibliotekarforeningen. www.skolebibliotekarforeningen.no [online]. [cit. 2014-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-06. 
  12. ↑ Doblougprisen
  13. ↑ Kulturdepartementets priser for barne- og ungdomslitteratur. barnebokinstituttet.no [online]. [cit. 2014-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-05. 
  14. ↑ Nordisk Skolebibliotekarforenings Børnebogspris. www.nordisk-skolebibliotekarforening.org [online]. [cit. 2014-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-06. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Torill_Thorstad_Haugerová&oldid=24208834“