Univerzita obrany
Univerzita obrany | |
---|---|
Logo | |
Ústřední budova Univerzity obrany v Kounicově ulici | |
Motto | |
Docendo discimus | |
Zkratka | UO, někdy též UNOB |
Rok založení | 2004 |
Typ školy | státní[1] |
Vedení | |
Rektor (seznam) | plk. gšt. doc. Ing. Jan Farlík, Ph.D. |
Prorektor pro vnitřní řízení a kvalitu | plk. prof. Ing. Zdeněk Pokorný, Ph.D., FEng. |
Prorektor pro vnější vztahy a internacionalizaci | plk. gšt. Ing. Petr Hlavizna, Ph.D. |
Prorektor pro vzdělávání a záležitosti studentů | doc. RNDr. Marek Sedlačík, Ph.D. |
Prorektor pro vědeckou a expertní činnost | prof. RNDr. Vanda Boštíková, Ph.D. |
Kvestor | Ing. Jan Veselý |
Počty akademiků (k roku 2019[2]) | |
Bakalářských studentů | 223 |
Magisterských studentů | 1066 |
Doktorandů | 174 |
Akademických pracovníků | 476 |
Další informace | |
Počet fakult | 3 |
Sídlo | Brno |
Adresa | Kounicova 156/65, Brno, 662 10, Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°12′27,18″ s. š., 16°35′41,73″ v. d. |
https://unob.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Univerzita obrany (zkratka UO, podle internetové domény někdy též UNOB) je státní vysoká škola se sídlem v Brně, ve čtvrti Veveří. Je jedinou vojenskou vysokou školou v Česku. Vznikla k 1. září 2004 sloučením tří vysokých škol – Vojenské akademie v Brně, Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově a Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové.[3]
Jedná se o státní vysokou školu univerzitního typu, která má na rozdíl od veřejných vysokých škol omezenou samosprávu, není právnickou osobou, ale organizační složkou Ministerstva obrany a práva příslušející jinak ministru školství vůči vysokým školám vykonává ministr obrany. Vojenští i civilní studenti zde mohou studovat bakalářské, magisterské i doktorské studijní programy, v prezenční i kombinované formě.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Univerzita obrany vzdělává vojenské profesionály pro potřeby Armády České republiky a civilní odborníky zejména ve prospěch bezpečnostního systému státu, obranného průmyslu a veřejné správy. Studijní programy univerzity jsou zaměřeny do oblasti vojenství a širší sféry bezpečnostního systému státu a představují zcela jedinečné studijní příležitosti vytvářející předpoklady pro odpovídající pracovní uplatnění absolventů.
Univerzita obrany představuje centrum obranného a bezpečnostního výzkumu a vývoje Armády České republiky. V rámci univerzity jsou rozvíjeny vědní obory, které souvisejí zejména s obranným aplikovaným výzkumem, s problematikou ochrany vojsk a obyvatelstva, či s ekonomickými nebo lékařskými obory aplikovanými v oblasti vojenství. Některé z nich se v rámci ČR vyznačují svou jedinečností, jako například vědní obory zabývající se zbraněmi a municí, bojovými vozidly, radiolokací, ochranou obyvatelstva, řízením palebné podpory, válečnou chirurgií, radiobiologií či toxikologií.
Budovy
[editovat | editovat zdroj]Ústředním areálem Univerzity obrany jsou dvě budovy v Kounicově ulici v brněnské čtvrti Veveří. V budově Kounicova 65 (tzv. Rohlík, funkcionalistická budova od Bohuslava Fuchse z let 1936–1937, původně zemské vojenské velitelství a velitelství III. sboru[4][5]) sídlí rektorát i obě brněnské fakulty, naproti ní se přes ulici nachází budova Kounicova 44 (tzv. Soudní, budova od Oskara Pořísky a Eduarda Žáčka pro krajský (a okresní) soud, projekt 1938, stavba 1948–1950?[6][7][8]). Univerzita dále využívá kasárenské areály Jana Babáka, Šumavská (Šumavská 4, původně pěchotní kasárna císaře Františka Josefa z roku 1903[9]) a Černá Pole (třída Generála Píky 2, původně jezdecká kasárna z roku 1927[10]).
Ubytovací zařízení Univerzity obrany zajišťuje Armádní Servisní, příspěvková organizace Ministerstva obrany České republiky. Vojenští studenti jsou ubytováváni na vojenských ubytovnách Chodská 17, Dobrovského 27, Tučkova 23 a třída Generála Píky 2,[11] civilní studenti pouze v objektu Dobrovského 27.[12]
Fakulty a další součásti univerzity
[editovat | editovat zdroj]Univerzita obrany sídlí v Brně, stejně jako většina jejích pracovišť. Součástí univerzity je také školní pluk.[13]
Univerzita má tři fakulty:[13]
- Fakulta vojenského leadershipu
- Fakulta vojenských technologií
- Vojenská lékařská fakulta (sídlí v Hradci Králové)
Součástí univerzity jsou dva vysokoškolské ústavy:[13]
Jiná pracoviště univerzity:[13]
- Centrum bezpečnostních a vojensko-strategických studií
- Centrum jazykového vzdělávání
- Centrum tělesné výchovy a sportu
- Výzkumné, expertní a technologické centrum
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Přehled vysokých škol v ČR – 2. Státní vysoké školy [online]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva o činnosti Univerzity obrany za rok 2019 [online]. Brno: Univerzita obrany [cit. 2020-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-23.
- ↑ Zákon č. 214/2004 Sb., o zřízení Univerzity obrany. Dostupné online.
- ↑ Zemské vojenské velitelství [online]. Bam.brno.cz [cit. 2024-09-02]. Dostupné online.
- ↑ LOSKOTOVÁ, Barbora. „Rohlík“ [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2020-06-20 [cit. 2024-09-02]. Dostupné online.
- ↑ RIEDL, Dušan. Architekt ing. Oskar Poříska 1897–1982. Brno: Obec architektů, 1997. Dostupné online. S. 6.
- ↑ re. Nová budova pro brněnský krajský soud. Lidové noviny. 1948-10-28, roč. 56, čís. 253, s. 11. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁŠEK, Václav; CHRASTIL, Sylvestr; MARKEL, Martin. Dějiny Vojenské akademie v Brně 1951–2001. Praha: Ministerstvo obrany České republiky, 2001. Dostupné online. ISBN 80-7278-114-6. S. 139.
- ↑ FILIP, Vladimír. Brno – staré pohlednice, svazek XVI: Brno vojenské, díl 1.. Brno: Josef Filip, 200?. ISBN 80-254-3327-7. S. 22.
- ↑ FILIP, Vladimír. Brno – staré pohlednice, svazek XVIII: Brno vojenské, díl 3.. Brno: Josef Filip, 200?. ISBN 80-254-3328-5. S. 66.
- ↑ Vnitřní řád ubytovacích zařízení Chodská 17/A1-A4, Chodská 17/B1-B2, Dobrovského 27/B, Dobrovského 27/C, Dobrovského 27/AL, Tučkova 23, Černá Pole, [online]. Unob.cz [cit. 2022-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Ubytování studentů civilního studia [online]. Unob.cz [cit. 2022-10-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Statut Univerzity obrany ve znění 1., 2., 3. a 4. změny [online]. Unob.cz [cit. 2024-07-31]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Univerzita obrany na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky