Přeskočit na obsah

Václav Ladislav Beneš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Václav Ladislav Beneš LL.M
Narození7. května 1910
Brandýs nad Labem
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. prosince 1972 (ve věku 62 let)
Bloomington, Indiana
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Povoláníprávník, politolog a vysokoškolský učitel
Alma materMcGillova univerzita (1948–1950)
Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
RodičeVojta Beneš
PříbuzníHana Klenková sestra
Edvard Beneš strýc
Václav Beneš strýc
Hana Benešová teta
Bohuš Beneš bratranec
Jiří Beneš bratranec
Web oficiální stránka
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Ladislav Beneš (7. května 1910 Brandýs nad Labem[1]6. prosince 1972 Bloomington, Indiana) byl český právník, politolog a americký vysokoškolský pedagog.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec byl Vojta Beneš (1878–1951), jeden z bratrů prezidenta Edvarda a Václava Beneše, matka Emilie, rozená Řezáčová (1882–??).[1] Jeho starší sestra byla Hana Klenková (1905–1992). Po absolvování gymnázia v Praze nastoupil v roce 1929 na Právnické fakulty Univerzity Karlovy, kde v roce 1934 získal titul doktora práv (JUDr.).

Po výkonu povinných dvou let v Československé armádé nastoupil v roce 1937 na Ministerstvo zahraničních věcí, kde pracoval v Právinickém oddělení a oddělení Společnosti národů. V roce 1938 byl členem české delegace na shromáždění Společnosti národů. Po okupaci Československa v březnu 1939 unikl do Anglie, kde byl pod vedením svého strýce Edvarda Beneše členem exilové vlády, nejprve na Ministerstvu zahraničních věcí a poté jako vedoucí úředník Ministerstva spravedlnosti. V roku 1945 byl delegován do Washingtonu na konferenci Mezinárodního výboru právníků pro přípravu statutu Mezinárodního soudního dvora, poté se stal členem české delegace na konferenci v San Francisku. V roce 1948 emigroval s rodinou do Kanady, kde vstoupil na McGillovu univerzitu v Montréalu a získal 1950 titul Master of Laws (LL.M) s oboru občanské právo. V roce 1950 nastoupil na fakultu politologie Indiana University v Bloomingtone, kde se stal akademickým učitelem v oblasti mezinárodního práva.[2]

  • (spoluautor): The second Soviet-Yugoslav dispute. Full text of main documents, April–June 1958, with an introductory analysis. Indiana University, Bloomington 1959.
  • Background of Czechoslovak democracy. Indiana University, Bloomington 1965.
  • (spoluautor): Eastern European government and politics. Harper & Row, New York 1966.
  • (spoluautor): Poland. Praeger, New York 1970.
  • Czechoslovak Democracy and Its Problems, 1918–1920. in: Mamatey and Luza: A History of the Czechoslovak Republic, pp. 39-98.
  1. a b Matrika narozených Brandýs n. L. 53, 1900–1914, snímek 246, Záznam o narození a křtu
  2. BUEHRING, Edward H. Memorial resolution on the death of Vaclav L. Benes [online]. Indiana University Bloomington, 1979 [cit. 2018-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]