Vazul
| Vazul | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10. století |
| Úmrtí | 1037 |
| Potomci | Ondřej I., Béla I. Uherský a Levente |
| Otec | Michal Uherský |
| Matka | Adéla Polská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vazul († po 1031), maďarsky psán také Vászoly, byl nitranský kníže z dynastie Arpádovců a kandidát na uherský trůn po smrti Imricha, syna krále Štěpána I. Aby se nemohl stát uherským králem, byl v roce 1031 oslepen.[pozn. 1] Jeho potomci však později trůnu dosáhli, a byla to právě Vazulova a nikoli Štěpánova linie, která zajistila pokračování rodu na dalších několik století.
Život
[editovat | editovat zdroj]Po násilné smrti svého otce Michala, kterou měl na svědomí uherský kníže Gejza (Michalův bratr), utekl Vazul spolu se svým starším bratrem Ladislavem Lysým k Vladimíru Velikému, knížeti Kyjevské Rusi. Poté, co se bratřím nepodařilo získat pomoc při návratu do Uher, pokračovali do Polska k Boleslavu Chrabrému. Vazul odtud už sám pravděpodobně pokračoval k Pečeněhům, kde se oženil s Tatun a přiklonil se k pohanství.[2] Z tohoto manželství se narodili tři synové: Levente, a pozdější uherští králové Ondřej I. a Béla I.
V roce 1029 využil uherský král Štěpán oslabení polského státu a dobyl Nitransko zbavené polské pomoci. Svého bratrance Vazula nechal uvěznit a vládu v knížectví převzal Štěpánův syn Imrich.[3]
Když 2. září 1031 zemřel na honu následník uherského trůnu Imrich, rozhodl se král Štěpán pominout nástupnická práva ostatních Arpádovců (podle seniorátu) a povolal z Benátek svého synovce Petra Orseola, kterého určil za svého nástupce. Jedním z důvodů mohla být podpora křesťanství, protože mnozí z jiných Štěpánových příbuzných dávali přednost starému pohanství.[4] Aby omezil riziko toho, že by někdo mohl Petrovo nástupnictví ohrozit, nechal oslepit svého bratrance a hlavního kandidáta na uherský trůn Vazula. Vazulovi synové Levente, Ondřej a Béla raději odešli do Čech, kde nalezli azyl.[5]
Vazul zemřel někdy mezi svým oslepením a Štěpánovou smrtí (1038).
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia. Bratislava: Veda, 2004. 576 s. ISBN 80-224-0812-3. S. 252–253. (slovensky) Dále jen Nitrianske kniežatstvo.
- ↑ Nitrianske kniežatstvo, s. 220–221
- ↑ Nitrianske kniežatstvo, s. 239
- ↑ Nitrianske kniežatstvo, s. 251–252
- ↑ Nitrianske kniežatstvo, s. 253
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- GYÖFFRY, György. Święty Stefan I : król Węgier i jego dzieło. Warszawa: Rytm, 2005. 750 s. ISBN 83-7399-098-4. (polsky)
- STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia. Bratislava: Veda, 2004. 576 s. ISBN 80-224-0812-3. (slovensky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vazul na Wikimedia Commons
