Višeň plstnatá
 Višeň plstnatá | |
|---|---|
_06.jpg) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď | růžovité (Rosaceae) |
| Rod | slivoň (Prunus) |
| Binomické jméno | |
| Prunus tomentosa Thunb., 1784 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Višeň plstnatá (Prunus tomentosa) je druh rozsáhlého rodu Prunus původem ze severní a západní Číny (včetně Tibetu) a ruského Sachalinu. Ačkoli se v různých jazycích nazývá „třešeň“ či "višeň" a povrchně se jim i podobá svými plody, je blíže příbuzná se švestkami než pravými třešněmi; v rámci systematiky rodu se řadí do podrodu Prunus a sekce Microcerasus.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Je to opadavý keř nepravidelného tvaru, vysoký 0,3–3 m (zřídka 4 m) a široký poněkud více. Letorosty jsou plstnaté, kůra starších větví je lysá, lesklá a měděně tmavohnědá až hnědočerná. Listy jsou střídavé, 2–7 cm dlouhé a 1–3,5 cm široké, oválné až opakvejčité, zašpičatělé s nepravidelně pilovitými okraji, drsné, tmavě zelené, nahoře pýřité a dole plstnaté, se žláznatými řapíky. Květy jsou bílé nebo růžové v šarlatovém kalichu, otevírají se na jaře před listy nebo spolu s nimi. Jsou přisedlé, jednotlivé nebo po několika, na šarlatových stopkách a mají 1,5–2,0 cm v průměru. Plodem je sladká, mírně natrpklá peckovice 5–12 mm (zřídka do 25 mm) v průměru, šarlatové barvy, dozrávající počátkem léta, s velkým semenem.[1][2][3]
Ekologie a rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Ve svém areálu roste na polostinných či otevřených stanovištích na horských svazích, v lesních pláštích a křovinách. Preferuje vlhčí a kyselejší půdy. Dobře snáší silně kontinentální klima s velkými výkyvy teplot mezi mrazivou zimou a horkým suchým létem, nevhodná je naopak pro pěstování v oblastech s podnebím teplým a vlhkým. Krom svého přirozeného areálu keř zdomácněl i v některých oblastech svého pěstování, jmenovitě v USA, Kanadě, na Sibiři, ve východní Evropě, v Kazachstánu nebo v Koreji.[4] V České republice byly nalezeny ojedinělé zplanělé exempláře.[5]
Použití
[editovat | editovat zdroj]
Rostlina je již dlouho široce pěstována ve východní Asii pro své květy a plody. Do Evropy byla introdukována na Britských ostrovech v roce 1870,[6] do Spojených států v Arnoldově arboretu v roce 1882.[7]
Pěstuje se pro řadu účelů. Ovoce je jedlé, je složkou džusu, džemu a vína, může být přísadou v nakládané zelenině a houbách. Pěstuje se také jako okrasná rostlina, ceněná pro své bohaté květy a plody, a je též upravována jako bonsaj. Používá se jako podnož pro ostatní třešně, aby bylo dosaženo zakrslého vzrůstu. V Mandžusku a na středozápadě USA je keř vysazován do živých plotů a jako větrolam. Nevýhodou je náchylnost k houbovým a virovým chorobám (například hnědé hnilobě); často bývá napadána mšicemi.[1][7]
Pěstuje se pouze několik kultivarů; mezi ně patří 'Graebneriana' (Německo), 'Insularis' (Japonsko a Korea), 'Leucocarpa' (Mandžusko; bílé ovoce) a 'Spaethiana' (Evropa).[7]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Květy -
Listy -
Plody -
Habitus v přírodě -
Vzhled na jaře
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prunus tomentosa na anglické Wikipedii.
- ↑ a b PRUNUS TOMENTOSA Thunb. – višeň plstnatá | BOTANY.cz [online]. [cit. 2021-07-06]. Dostupné online.
- ↑ Flora of China: Cerasus tomentosa
- ↑ SAWATSKY, Rick. Plums on the Prairies [online]. University of Saskatchewan Fruit Program [cit. 2018-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Prunus tomentosa Thunb. | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2021-07-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Prunus tomentosa – třešeň plstnatá • Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2021-07-06]. Dostupné online.
- ↑ Bean, W. J. (1980). Trees and Shrubs Hardy in the British Isles 8th ed., vol. 3. John Murray ISBN 0-7195-2427-X.
- ↑ a b c Howard, R. A.; BARANOV, A. I. The Chinese Bush Cherry – Prunus tomentosa. Arnoldia. 1964, s. 81–6. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu višeň plstnatá na Wikimedia Commons
