Vlasta Petrovičová

Vlasta Petrovičová
Rodné jméno	Vlastimila Horáková
Narození	25. září 1903; Přerov; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	12. února 1980 (ve věku 76 let); Praha; Československo
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Povolání	herečka, spisovatelka
Manžel(ka)	Vladimír Neff;
Děti	Ondřej Neff syn;
Příbuzní	David Neff (vnuk)
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlasta Petrovičová, rodným jménem Vlastimila Horáková, provdaná Vlasta Neffová (25. září 1903 Přerov^[1] — 12. února 1980 Praha) byla česká herečka, překladatelka a spisovatelka, manželka spisovatele Vladimíra Neffa.

Život

Narodila se v Přerově,^{[p 1]} v rodině strojvůdce Leopolda Horáka (1873–1919) a jeho manželky Emilie, rozené Ondruškové (1880–1917).^[1] Měla čtyři sourozence, kteří zemřeli na tuberkulózu okolo roku 1910. Matka jí zemřela v roce 1917, otec v roce 1919.^[2] V šestnácti letech odešla od příbuzných ke kočovnému divadlu.^[3]

S kočovným divadlem se dostala do Prahy, kde již zůstala a v devatenácti se provdala za bývalého carského důstojníka Marka Bičurina, který byl v Praze divadelním a koncertním impresáriem. (Bičurin například zastupoval v Praze Fjodora Šaljapina a Rudolfa Firkušného, kterému pomáhal i v emigraci v Lisabonu a v New Yorku.^[4])

V Praze hrála v Osvobozeném divadle a dalších pražských divadlech, získala i několik filmových rolí (viz Dílo). Před německou okupací, kdy již byla partnerkou Vladimíra Neffa, odmítla s manželem Markem Bičurinem emigrovat. V období Protektorátu se živila jako skriptka u filmu. Přitom napsala několik divadelních her a po osvobození s Vladimírem Neffem překládala z ruštiny.

V prosinci 1944 se podruhé provdala, za spisovatele Vladimíra Neffa.^[5] Spisovatel Ondřej Neff je její syn.

Je pochována na Vyšehradském hřbitově, v rodinném hrobě, spolu s manželem Vladimírem Neffem.

Dílo

Divadlo

Divadlo mladých (Když ženy něco slaví, 1926)^[6]
Divadlo Dada (1927–1928, role neidentifikována)
Osvobozené divadlo (Vest pocket revue 1927, Smoking Revue 1928)
Divadlo Vlasty Buriana

Autorka divadelních her

Střídavě oblačno (veselohra o třech dějstvích, repertoární hra Městských divadel pražských, V Praze, A. Neubert, 1943)
Růžové dopisy (komedie o třech jednáních, Plzeň, Osvěta, Jaromír Mareš, 1948, po Praze hráno 1944 i v Olomouci^[7])
Děravá škorně (komedie o 4 dějstvích, Praha, ČDLJ, 1954)
Růžové dopisy (komedie o 3 dějstvích , Praha, ČDLJ, 1956)
Slamník (Komedie o 3 dějstvích, Praha, ČDLJ, 1956)

Autorka překladů

Pozdní láska (hra o 4 dějstvích, A.N. Ostrovskij, Praha, Dilia, 1973)
Racek (komedie ve 4 dějstvích, Anton Pavlovič Čechov, překlad spolu s Vladimírem Neffem, Praha, Dilia, 1973)
Vojna a mír (podle stejnojmenného románu L.N. Tolstého napsal G.P. Ansimov, překlad spolu s Vladimírem Neffem, Praha, Dilia, 1976)
Smrt brejlatého vezíra (Jurij Tyňanov, překlad spolu s Vladimírem Neffem, Praha, Lidové nakladatelství, 1979)

Filmografie

Herečka

1942 Okouzlená (režie Otakar Vávra, role: majitelka módního salonu)
1940 Artur a Leontýna (režie Miroslav J. Krňanský, námět Ignát Herrmann, návštěvnice čítárny)
1939 Srdce v celofánu (režie Jan Sviták, návštěvnice dobročinné slavnosti)
1937 Láska a lidé (režie Vladislav Vančura, Václav Kubásek, nemocniční sestra)
1925 Vyznavači slunce (režie Václav Binovec, Marta)

Autorka námětu a zpracování

1956 Nezlob, Kristino! (režie Vladimír Čech, scénář Vladimír Neff)
1946 Kdo s koho (zpracování pro film dle K. M. Čapka-Choda, nerealizováno – v databázi čs. filmů neuvedeno, Státní výroba celovečerních filmů, výrobní skupina Karel Feix)

Odkazy

Poznámky

↑ Některé zdroje uvádějí jako místo narození Dluhonice (dnes Přerov) nebo chybně Dluhovice. Matriční zápis o narození a křtu ale zaznamenává jako místo narození Přerov č. 1250 a Dluhonice jako místo, odkud pocházel otec.

Reference

↑ ^a ^b Matrika narozených Přerov, 1903-1908, snímek 83, Záznam o narození a křtu^{[nedostupný zdroj]}
↑ Index zemřelých, Přerov, 1784-1921, snímek 69^{[nedostupný zdroj]}
↑ Miloš Fikejz: Český film, Petrovičová Vlasta. libri.cz [online]. [cit. 2017-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-30.
↑ POHL, Richard. Rudolf Firkušný. Umělecký a osobnostní vývoj českého pianisty a skladatele do roku 1948. Brno, 2016. Disertační práce. Janáčkova akademie múzických umění, Hudební fakulta. Vedoucí práce Jindřiška Bártová. Dostupné online.
↑ Umělecká svatba (dostupné online v NK ČR). Pressa. 13. 12. 1944, s. 2.
↑ JOCHMANOVÁ, Andrea. Kontexty české divadelní avantgardy.... Brno, 2006. Disertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Helena Spurná. Dostupné online.
↑ Růžové dopisy i v Olomouci. Lidové noviny. 4. 4. 1944, s. 4. Dostupné online.

Literatura

NEFF, Ondřej. Večery u krbu. Litomyšl: Paseka, 1995. S. 86, 87, 120, 184–196.

Související články

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vlasta Petrovičová

[2] Některé zdroje uvádějí jako místo narození Dluhonice (dnes Přerov) nebo chybně Dluhovice. Matriční zápis o narození a křtu ale zaznamenává jako místo narození Přerov č. 1250 a Dluhonice jako místo, odkud pocházel otec.

[matrika-1] Matrika narozených Přerov, 1903-1908, snímek 83, Záznam o narození a křtu^{[nedostupný zdroj]}

[3] Index zemřelých, Přerov, 1784-1921, snímek 69^{[nedostupný zdroj]}

[4] Miloš Fikejz: Český film, Petrovičová Vlasta. libri.cz [online]. [cit. 2017-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-30.

[5] POHL, Richard. Rudolf Firkušný. Umělecký a osobnostní vývoj českého pianisty a skladatele do roku 1948. Brno, 2016. Disertační práce. Janáčkova akademie múzických umění, Hudební fakulta. Vedoucí práce Jindřiška Bártová. Dostupné online.

[6] Umělecká svatba (dostupné online v NK ČR). Pressa. 13. 12. 1944, s. 2.

[7] JOCHMANOVÁ, Andrea. Kontexty české divadelní avantgardy.... Brno, 2006. Disertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Helena Spurná. Dostupné online.

[8] Růžové dopisy i v Olomouci. Lidové noviny. 4. 4. 1944, s. 4. Dostupné online.

[1]

[p 1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]