Zdeněk Pospíšil
Zdeněk Pospíšil | |
---|---|
Narození | 28. března 1944 Brno |
Úmrtí | 31. července 1993 (ve věku 49 let) Praha |
Příčina úmrtí | sebevražda zastřelením |
Alma mater | Janáčkova akademie múzických umění |
Povolání | režisér, dramatik a divadelní režisér |
Zaměstnavatelé | Centrum experimentálního divadla Husa na provázku |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Zdeněk Pospíšil (28. března 1944 Brno – 31. července 1993 Praha) byl český divadelní režisér a dramatik, jeden z trojice prvních režisérů brněnského Divadla Husa na provázku po jeho profesionalizaci. Významná byla jeho utajená spolupráce s Milanem Uhdem, jehož scénáře realizoval v době, kdy dramatik nesměl publikovat.
Život a tvorba
[editovat | editovat zdroj]Začátky a Divadlo Husa na provázku
[editovat | editovat zdroj]Pospíšil začínal jako technik v Satirickém divadle Večerní Brno, poté vystudoval obor režie na brněnské JAMU u Evžena Sokolovského, kde s ním studovali i Eva Tálská a Peter Scherhaufer.[1] Absolvoval v roce 1968[2] inscenací Sofoklovy Antigony. Hostoval ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti a v Divadle Vítězslava Nezvala v Karlových Varech, ale současně již začal působit v tehdy ještě amatérském Divadle Husa na provázku. Od jeho profesionalizace k 1. lednu 1972 byl jedním z jeho tří režisérů, společně s Peterem Scherhauferem a Evou Tálskou. Celkem zde režíroval dvanáct představení, a k tomu čtyři s Dětským studiem Divadla na provázku.
Další činnost v Huse na provázku, Dětské studio
[editovat | editovat zdroj]V roce 1973 byl Pospíšil jedním z původců myšlenky divadelního festivalu Divadlo v pohybu, který se v Huse na provázku stal dlouholetou tradicí. Od r. 1974 začal utajeně spolupracovat s Milanem Uhdem, jehož scénickou montáž Pantha rei v minulosti inscenoval a který v té době již nesměl oficiálně publikovat. Pospíšil realizoval jeho hry pod svým jménem. Tak byla inscenována např. Uhdeho dramatizace Olbrachtova Nikoly Šuhaje loupežníka pod názvem Balada pro banditu s hudbou Miloše Štědroně nebo Mrštíkovy Pohádky máje.
Pospíšil dále realizoval čtyři hry se samostatným dětským souborem založeným při tehdejším Divadle na provázku pod názvem Dětské studio Divadla na provázku.
Emigrace
[editovat | editovat zdroj]V roce 1980 Pospíšil i s rodinou emigroval přes Jugoslávii do Švýcarska, kde se rovněž věnoval divadelní činnosti; mimo jiné působil i jako hostující režisér v amatérských divadlech v Athénách, kde režíroval Hamleta, a v Paříži, kde inscenoval Uhdeho hry Parta a Výběrčí.[3] S Uhdem udržoval telefonický kontakt i v době emigrace.[4] Nakonec založil ve Švýcarsku vlastní divadlo pro děti.[4]
Po roce 1990
[editovat | editovat zdroj]V roce 1990 se Pospíšil vrátil do Československa a stal se na základě konkursu uměleckým šéfem Hudebního divadla v Karlíně. Inscenoval zde znovu Pohádku máje a plánoval muzikálovou úpravu Dvořákovy Rusalky. Pro neshody se souborem ji však nedokončil. Jeho působení v Karlíně není hodnoceno jako úspěšné, například Jana Machalická mluví o „neuvážených krocích“ a soudí, že „režisér Husy na provázku si z exilu přinesl představu velkolepé muzikálové scény, kterou však realizoval značně chaoticky“.[5] V roce 1993 spáchal Pospíšil sebevraždu, když se doma střelil nelegálně drženou pistolí.[6] 31. července 1993 zraněním podlehl.
V roce 2001 vytvořila Česká televize asi hodinový dokument o životě a díle Zdeňka Pospíšila v rámci cyklu Příběhy slavných.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 160.
- ↑ NAVRÁTILOVÁ, s. 16
- ↑ a b NAVRÁTILOVÁ, s. 17
- ↑ MACHALICKÁ, Jana. O zlaté vejce z Karlína se rozehrála podivná hra. Lidovky.cz [online]. Lidové noviny, 29. 8. 2010 [cit. 14.6.2016]. Dostupné online.
- ↑ ŠVAGROVÁ, Marta. Sebevražda. Slabost, či síla?. Lidovky.cz [online]. Lidové noviny, 2010-09-25 [cit. 2024-08-25]. Dostupné online.
- ↑ Dostupné online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Hanáková, Klára: Na Pohádku máje. Na pohádku máje : Analýza a rekonstrukce inscenace Zdeňka Pospíšila v Divadle na provázku. JAMU: Brno 2010.
- Hanáková, Klára: POSPA... Životní a umělecká dráha režiséra Zdeňka Pospíšila. JAMU: Brno 2021.
- Hanáková, Klára: Zdeněk Pospíšil a Dětské studio. Divadelní revue 25, 2014, č. 3, s. 77–90.
- Navrátilová, Marie: Ohlédnutí za režisérem Zdeňkem Pospíšilem a jeho spoluprací s Divadlem Husa na provázku. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita: Brno 2006.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Osoba Zdeněk Pospíšil ve Wikicitátech
- Zdeněk Pospíšil ve Filmovém přehledu
- Zdeněk Pospíšil v Česko-Slovenské filmové databázi
- Proměny povahy tragického hrdiny (7/20). Dokument ČT. Režie: M. Bouda. 52 minut, 2001. Dostupné online.