| dbo:abstract
|
- Chu Feng (1. listopadu 1902 , Chu-pej – 15. ledna 1986 Peking) byl čínský spisovatel, literární a umělecký kritik. V 30. letech 20. století spolupracoval v té době s nejznámějším čínským spisovatelem Lu Sünem. Po skončení druhé čínsko-japonské války se politicky angažoval, když zastával vedoucí funkce ve Svazu spisovatelů. V roce 1952 publikoval sbírku esejí Od pramínku k záplavě. Ve svých ideologických, literárně-kritických textech sice vyjadřuje souhlas s oficiální politikou Komunistické strany, ale otevřeně se staví proti Mao Ce-tungovým Rozhovorům o literatuře a umění a jeho pojetí literatury. Argumentuje, že po osvobození a založení ČLR už není stejná doba jako za války v Yan’anu před deseti lety a že nyní je třeba psát o skutečném životě, o lidech a jejich problémech, nikoli o nedostižných ideálech a hrdinech. Styl literatury napsané v souladu s Maovými požadavky označoval jako „mechanicismus“, jedná se podle něj o literaturu schematickou a černobílou. Ve svých esejích Chu Feng otevřeně kritizoval také současné vedení kulturní politiky. Jeho kritika mířila především na hlavního ideologa komunistické strany Zhou Yanga. Za tato vyjádření byl v rámci ideologických kampaní z počátku 50. let kritizován. Konkrétně během roku 1955 byla proti němu rozpoutána velká kampaň, v níž nebyl obviněn jen z ideologického pomýlení, ale přímo z politického spiknutí, což byl již závažný zločin proti státu. Cílem kampaně se stala totální likvidace jakékoli heterodoxie. Chu Fengův případ měl být výstrahou pro ostatní, podobně smýšlející intelektuály. Otevřená kampaň proti Chu Fengovi začala 8. prosince 1954. Chu Feng byl pozván na Ústřední výbor Strany pod záminkou, že se zde bude projednávat jeho návrh. Při této příležitosti pronesl dlouhou řeč, kde zopakoval všechny své názory i kritiku týkající se Zhou Yanga. Poté následovala Zhou Yangova řeč namířená proti Chu Fengovi. Oba proslovy byly 10. prosince 1954 publikovány s odsouzením Chu Fenga. Nato se objevily útoky v novinách po celé Číně. Kampaň vedl Zhou Yang za podpory Zhou Enlaie. S kritikou se postupně přidali i všichni významní spisovatelé jako Ba Jin, Lao She, Mao Dun, Ai Qing, Guo Moruo atd. Chu Feng na dění kolem sebe reagoval v lednu roku 1955 provedením sebekritiky, ta však byla zveřejněna až v květnu. V té době byl Chu Feng obviněn ze snahy o uzurpování moci, reformu vedení komunistické strany a z rozvracení státu. Byl označen za kontrarevolucionáře, imperialistu a tajného agenta Kuomintangu. Byl zatčen, uvězněn a odsouzen na 14 let. Stal se exemplárním případem, lidé po celé Číně byli vyzýváni, aby odhalovali „hufengisty“ ve svých řadách a „hufengismus“ ve všech oblastech veřejného života. Chu Feng byl propuštěn v prosinci 1965, v předvečer vypuknutí Kulturní revoluce, během níž byl okamžitě znovu uvězněn. Propuštěn byl opět až v roce 1978. V roce 1980 byl rehabilitován, ústřední výbor strany jeho případ označil za omyl. (cs)
- Hu Feng (胡风, Hú Fēng; * 1902; † 1985) war ein chinesischer Schriftsteller sowie Literatur- und Kunsttheoretiker. Er stammt aus Qichun in der Provinz Hubei. 1929 ging er zum Studium nach Japan. 1933 wurde er aus Japan ausgewiesen und er schloss sich der (Zhongguo zuoyi zuojia lianmeng 中国左翼作家联盟) in Shanghai an. Er war mit Lu Xun befreundet. Er gab 1937, nach dem japanischen Überfall auf China, die Zeitschrift Qiyue 七月 („Juli“) heraus. Weitere Stationen seines Lebens waren Wuhan und Chongqing. Sein Realismusbegriff richtete sich gegen den Mao Zedongs aus Yan’an (1942) und er wurde zur Zielscheibe der Kritik. 1954 veröffentlichte er den an das Politbüro der Kommunistischen Partei Chinas gerichteten „Bericht über die Praxis und Lage der Kunst und Literatur in den letzten Jahren“ (Guānyú jǐ nián lái wényì shíjiàn qíngkuàng de bàogào 关于几年来文艺实践情况的报告), der auch als „Schreiben der dreihunderttausend Worte“ (Sānshíwàn yán shū 三十万言书) bezeichnet wird. Er wurde 1955 als Konterrevolutionär verhaftet und inhaftiert und erst 1979 entlassen. 1980 wurde er rehabilitiert. (de)
- Hu Feng (Chinese: 胡风; pinyin: Hú Fēng, November 2, 1902 – June 8, 1985) was a Chinese Marxist writer, poet and literary theorist. He was a prominent member of the League of Left-Wing Writers. After the founding of the People's Republic of China, Hu Feng became a member of the First National People's Congress of China, but was then heavily persecuted as the chief of the Hu Feng Counter-revolutionary Clique (Chinese: 胡风反革命集团). The persecution became a massive political purge. He was first rehabilitated in 1980 and fully rehabilitated, posthumously, in 1988. (en)
- Hu Feng (chinois : 胡风), né le 2 novembre 1902 et décédé le 8 juin 1985, est un écrivain et un théoricien de l'art et de la littérature chinois. (fr)
- 후펑(胡風, 1902년 11월 2일 ~ 1985년 6월 8일)은 중국 현대의 평론가, 좌익 작가이다. 본명은 장광인(張光人). 필명은 곡비(谷非)라고도 한다. 후베이성(湖北省) 치춘 사람. 1926-1927년 기간 북벌에 참여하였다. 1929년 일본 유학 후 1931년 일본 공산당에 가입하여 좌련 동경지부를 거쳐 1933년 귀국하여 루쉰의 상하이 중국좌익작가연맹에서 선전부장 등을 맡아 활동하였다. 국방문학논전(國防文學論戰) 등에서 저우양(周揚) 등과 대립하였고, 항일전쟁 중에는 중국 공산당의 영도 하에서 충칭(重慶)에서 <칠월(七月)> <희망(希望)> 등을 발간하여 혁명 활동을 폈으며, 혁명 문학의 '주관적 전투정신(主觀的戰鬪精神)'을 주장하여 <문예강화(文藝講話)> 노선과 다른 혁명 문학 정신을 제창하기도 했다. 중공 정권 성립 이후 중국작가협회 이사, 전인대 위원 등직에서 활동하였고 항미원조 운동을 지지하는 저술을 발표하였다. 그러나 1954년에는 마오쩌둥주의 문예 정책의 근본적 변경을 요구하는 의견서를 제출하여 1955년 중공 지도부로부터 전면적 비판을 받았으며 반혁명분자로 지목되어 체포당했다. 중국 개혁개방 후인 1979년 석방되었으며 1980년대에 와서 중국 공산당에 의해서 복권이 이루어졌다. 죽기 전에, 중국작가협회 고문, 정협 위원 등직을 맡았으며, 1985년 베이징에서 사망하였다. (ko)
- 胡 風（こ ふう、フー・フォン）は、中国の文芸理論家、文学評論家、翻訳家、詩人。本名は張光人、他の筆名に谷非、高荒、張果などがある。魯迅との親交もあった。 左翼作家として知られ、七月派と呼ばれる作家集団を作った。1955年、共産主義に反したとして仲間と共に逮捕され、1965年まで投獄される。一度は解放されるが1965年に懲役14年の判決が下り、1979年1月まで投獄される。1985年6月8日、死去。 (ja)
- Чжан Гуанжэ́нь (кит. упр. 张光人; 1902—1985), более известный под литературным псевдонимом Ху Фэн (кит. упр. 胡风) — китайский критик и поэт. (ru)
- 胡风（1902年11月2日－1985年6月8日），原名张光人，笔名谷非、高荒、张果等，湖北蕲春人，中国文艺理论家，文学评论家，翻译家，七月派诗人，中国左翼文化代表人之一。曾任中國左翼作家聯盟宣传部部长，与鲁迅甚有交往。中华人民共和国成立后，因其文艺思想与主政者不和而遭到整肃，并掀起一场涉及面巨大的政治批判运动。改革开放后被平反。 (zh)
|
| rdfs:comment
|
- Hu Feng (Chinese: 胡风; pinyin: Hú Fēng, November 2, 1902 – June 8, 1985) was a Chinese Marxist writer, poet and literary theorist. He was a prominent member of the League of Left-Wing Writers. After the founding of the People's Republic of China, Hu Feng became a member of the First National People's Congress of China, but was then heavily persecuted as the chief of the Hu Feng Counter-revolutionary Clique (Chinese: 胡风反革命集团). The persecution became a massive political purge. He was first rehabilitated in 1980 and fully rehabilitated, posthumously, in 1988. (en)
- Hu Feng (chinois : 胡风), né le 2 novembre 1902 et décédé le 8 juin 1985, est un écrivain et un théoricien de l'art et de la littérature chinois. (fr)
- 후펑(胡風, 1902년 11월 2일 ~ 1985년 6월 8일)은 중국 현대의 평론가, 좌익 작가이다. 본명은 장광인(張光人). 필명은 곡비(谷非)라고도 한다. 후베이성(湖北省) 치춘 사람. 1926-1927년 기간 북벌에 참여하였다. 1929년 일본 유학 후 1931년 일본 공산당에 가입하여 좌련 동경지부를 거쳐 1933년 귀국하여 루쉰의 상하이 중국좌익작가연맹에서 선전부장 등을 맡아 활동하였다. 국방문학논전(國防文學論戰) 등에서 저우양(周揚) 등과 대립하였고, 항일전쟁 중에는 중국 공산당의 영도 하에서 충칭(重慶)에서 <칠월(七月)> <희망(希望)> 등을 발간하여 혁명 활동을 폈으며, 혁명 문학의 '주관적 전투정신(主觀的戰鬪精神)'을 주장하여 <문예강화(文藝講話)> 노선과 다른 혁명 문학 정신을 제창하기도 했다. 중공 정권 성립 이후 중국작가협회 이사, 전인대 위원 등직에서 활동하였고 항미원조 운동을 지지하는 저술을 발표하였다. 그러나 1954년에는 마오쩌둥주의 문예 정책의 근본적 변경을 요구하는 의견서를 제출하여 1955년 중공 지도부로부터 전면적 비판을 받았으며 반혁명분자로 지목되어 체포당했다. 중국 개혁개방 후인 1979년 석방되었으며 1980년대에 와서 중국 공산당에 의해서 복권이 이루어졌다. 죽기 전에, 중국작가협회 고문, 정협 위원 등직을 맡았으며, 1985년 베이징에서 사망하였다. (ko)
- 胡 風（こ ふう、フー・フォン）は、中国の文芸理論家、文学評論家、翻訳家、詩人。本名は張光人、他の筆名に谷非、高荒、張果などがある。魯迅との親交もあった。 左翼作家として知られ、七月派と呼ばれる作家集団を作った。1955年、共産主義に反したとして仲間と共に逮捕され、1965年まで投獄される。一度は解放されるが1965年に懲役14年の判決が下り、1979年1月まで投獄される。1985年6月8日、死去。 (ja)
- Чжан Гуанжэ́нь (кит. упр. 张光人; 1902—1985), более известный под литературным псевдонимом Ху Фэн (кит. упр. 胡风) — китайский критик и поэт. (ru)
- 胡风（1902年11月2日－1985年6月8日），原名张光人，笔名谷非、高荒、张果等，湖北蕲春人，中国文艺理论家，文学评论家，翻译家，七月派诗人，中国左翼文化代表人之一。曾任中國左翼作家聯盟宣传部部长，与鲁迅甚有交往。中华人民共和国成立后，因其文艺思想与主政者不和而遭到整肃，并掀起一场涉及面巨大的政治批判运动。改革开放后被平反。 (zh)
- Chu Feng (1. listopadu 1902 , Chu-pej – 15. ledna 1986 Peking) byl čínský spisovatel, literární a umělecký kritik. V 30. letech 20. století spolupracoval v té době s nejznámějším čínským spisovatelem Lu Sünem. Po skončení druhé čínsko-japonské války se politicky angažoval, když zastával vedoucí funkce ve Svazu spisovatelů. (cs)
- Hu Feng (胡风, Hú Fēng; * 1902; † 1985) war ein chinesischer Schriftsteller sowie Literatur- und Kunsttheoretiker. Er stammt aus Qichun in der Provinz Hubei. 1929 ging er zum Studium nach Japan. 1933 wurde er aus Japan ausgewiesen und er schloss sich der (Zhongguo zuoyi zuojia lianmeng 中国左翼作家联盟) in Shanghai an. Er war mit Lu Xun befreundet. Er gab 1937, nach dem japanischen Überfall auf China, die Zeitschrift Qiyue 七月 („Juli“) heraus. Weitere Stationen seines Lebens waren Wuhan und Chongqing. Sein Realismusbegriff richtete sich gegen den Mao Zedongs aus Yan’an (1942) und er wurde zur Zielscheibe der Kritik. 1954 veröffentlichte er den an das Politbüro der Kommunistischen Partei Chinas gerichteten „Bericht über die Praxis und Lage der Kunst und Literatur in den letzten Jahren“ (Guānyú jǐ niá (de)
|
