génius

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search
See also: genius and Genius

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

Derived from Latin genius.

Pronunciation

[edit]
  • IPA(key): [ˈɡɛːnɪjus]
  • Hyphenation: gé‧nius

Noun

[edit]

génius m anim

  1. genius (person)

Declension

[edit]
[edit]

Further reading

[edit]
  • génius”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • génius”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • génius”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Slovak

[edit]

Pronunciation

[edit]

Noun

[edit]

génius m pers (genitive singular génia, nominative plural géniovia, genitive plural géniov, declension pattern of chlap)

  1. genius (person)

Declension

[edit]

Further reading

[edit]
  • génius”, in Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [Dictionary portal of the Ľ. Štúr Institute of Linguistics, Slovak Academy of Science] (in Slovak), https://slovnik.juls.savba.sk, 2024