Nespravedlivá chudoba. Ženy musí šetřit více i na jídle

Více než 38 procent lidí je na tom finančně hůře než před rokem. Dalších 45 procent pak tvrdí, že jsou na tom přibližně stejně.

Obecně hlásí zhoršení své finanční situace zejména ženy. Přes 43 procent z nich uvádí, že jsou ve složitější situaci než loni. Muži takto odpověděli ve 33 procentech. Téměř pětina jich naopak tvrdí, že se mají lépe. Zlepšení ale zmiňuje jen 11,5 procenta žen.

Vyplývá to z průzkumu mezi 1229 respondenty, který v druhé polovině ledna realizovala výzkumná agentura Ipsos pro Seznam Zprávy pro dlouhodobou sérii Jak se žije v Česku.

Analytik agentury Ipsos Michal Kormaňák popisuje, že nejspíš je za tímto rozdílem kombinace hned několika faktorů.

„Může to být spojené s výší platů, která podle všech dostupných statistik je u žen o něco nižší. Započítané jsou i ženy na mateřské a rodičovské. Z hlediska výše příjmů na tom mohou být ženy hůře než muži,“ říká analytik.

Zároveň obecně ženy mají větší přehled o cenách, a tak jsou citlivější i na zdražování.

Z průzkumu totiž vyšlo, že pohledem dotazovaných právě potraviny oproti loňsku nejvíce zdražily. Zatímco 64 procent mužů uvedlo, že potraviny zdražily, tak ženy ve více než 73 procentech.

Současně právě na potravinách respondenti nejčastěji šetřili. A opět muži ve 25,6 procenta případů a ženy v bezmála 33 procentech případů.

Z dat Eurostatu přitom vyplývá, že podíl potravin na celkovém zdražování během roku 2023 už klesal. Hlavní důvody vysoké inflace jsou ceny služeb a energií.

Pro srovnání: Loni v březnu lidé v průzkumu Seznam Zpráv uváděli daleko častěji, že šetří na jídle. Jako strategii, jak zvládnout zdražování, to uvádělo 47,8 procenta lidí. Zároveň více šetřili i za oblečení nebo služby.

Mladí lidé ve věku 18 až 29 let v průzkumu vycházejí jako nejspokojenější. Téměř 40 procent uvádí, že jsou na tom finančně lépe než před rokem, naopak necelých 18 procent mluví o zhoršení.

„Mladí jsou obecně optimističtější. Mají život před sebou, jsou ve věku, kdy si život užívají a moc ani neřeší finance. Třeba je ještě sponzorují rodiče nebo víme z jiných výzkumů, že jsou častěji ochotní si vzít i úvěr na zábavu,“ vysvětluje analytik Michal Kormaňák.

Naopak z pohledu věku hlásí největší zhoršení financí lidé ve věku 50 až 59 let.

Složitěji než před rokem vnímají svoji situaci i domácnosti s nižšími měsíčními příjmy do 40 tisíc korun čistého. V těchto kategoriích více lidí hlásí, že jsou na tom hůře, než že by na tom byli podobně finančně jako před rokem.

„Čím nižší příjmy, tím větší máte problém. Zhruba 15 procent domácností žije na hraně, co vydělá, to utratí. Čím senzitivnější jste z pohledu příjmu, tím větší máte problém,“ vysvětluje analytik Kormaňák.