chodit

See also: chodiť

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech choditi, from Proto-Slavic *xoditi.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈxoɟɪt]

• Audio:

  (file)

• Rhymes: -oɟɪt
• Hyphenation: cho‧dit

Verb

chodit impf

1. iterative of jít
2. to go (repeatedly)

   chodíme sem rádi na procházky ― we like walking here

3. to walk

Usage notes

Chodit is in the class of Czech abstract verbs. Its counterpart, jít, is a concrete verb.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	chodit, choditi	Active adjective	chodící
Verbal noun	chození	Passive adjective	chozený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	chodím	chodíme	—	choďme
2nd person	chodíš	chodíte	choď	choďte
3rd person	chodí	chodí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive chodit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	chodil	chodili	chozen	chozeni
masculine inanimate		chodily		chozeny
feminine	chodila		chozena
neuter	chodilo	chodila	chozeno	chozena

Transgressives	present	past
masculine singular	chodě	—
feminine + neuter singular	chodíc	—
plural	chodíce	—

Antonyms

• nechodit

Related terms

• důchod m
• chod m
• chodba f
• chodec m
• chodidlo n
• chodník m
• chůze f
• nadchod m
• obchod m
• odchod m
• podchod m
• pochod m
• prochodit
• příchod m
• rozchod m
• rozchodit
• schod m
• schodiště n
• schůze f
• vchod m
• vychodit
• východ m
• záchod m

 

Further reading

• “choditi”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “choditi”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “chodit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)