rozhořčení

Czech

Etymology

From rozhořčit +‎ -ení.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozɦor̝̊t͡ʃɛɲiː]

Noun

rozhořčení n

1. verbal noun of rozhořčit
2. indignation

   rozhořčení nad postupem ― (please add an English translation of this usage example)

Declension

Declension of rozhořčení (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	rozhořčení	rozhořčení
genitive	rozhořčení	rozhořčení
dative	rozhořčení	rozhořčením
accusative	rozhořčení	rozhořčení
vocative	rozhořčení	rozhořčení
locative	rozhořčení	rozhořčeních
instrumental	rozhořčením	rozhořčeními

Related terms

• rozhořčený

 

See also

• hněv
• pobouření
• rozhněvání
• vztek
• zloba
• zlost

Further reading

• “rozhořčení”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozhořčení”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989