vření

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech vřěnie, from Proto-Slavic *vьrěnьje. Compare Serbo-Croatian врење.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvr̝ɛɲiː]

Noun

vření n

1. verbal noun of vřít

Declension

Declension of vření (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	vření	vření
genitive	vření	vření
dative	vření	vřením
accusative	vření	vření
vocative	vření	vření
locative	vření	vřeních
instrumental	vřením	vřeními

Further reading

• “vření”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vření”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vření”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)