Gheorghe Asachi
Gheorghe Asachi | |
---|---|
Narození | 1.jul. / 12. března 1788greg. Herca |
Úmrtí | 12.jul. / 24. listopadu 1869greg. (ve věku 81 let) Jasy |
Povolání | jazykovědec, litograf, básník, inženýr, historik, architekt, spisovatel, malíř, dramatik a novinář |
Národnost | Arméni |
Alma mater | Lvovská univerzita |
Manžel(ka) | Elena Asachi |
Děti | Ermiona Asachi |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gheorghe Asachi (také Asaki, 1. března 1788 – 12. listopadu 1869) byl rumunský osvícenský spisovatel, básník, malíř, historik a překladatel, jeden z nejvýznačnějších intelektuálů své generace.
Život
[editovat | editovat zdroj]Ve své době byl respektovaným novinářem a politikem (přes své velmi konzervativní názory, zastávající se ruské přítomnosti v Rumunsku), jeho význam spočívá především v ustavení velmi vlivného časopisu Albina Românească a vytvoření první rumunské akademie Academia Mihăileană, která nahradila výuku podle řeckých vzorů za rumunskou v západním duchu.
Asachi rozvinul velkou osvětovou činnost, zakládal školy s moldavským vyučovacím jazykem, bojoval za studium přírodních věd. V roce 1835 byla za heho aktivní účasti v Jasech otevřena Michailjanská akademie, přeměněná později na univerzitu.[1]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Jeho literární dílo je na pomezí romantismu a klasicismu, jeho jazyk je ale velmi stylizovaný, archaický a užívající tvary z moldavštiny. Jeho raná díla, rozsáhlé básně podle italských vzorů, se odehrávají ve fiktivní zemi zvané Dochia, založené na reáliích staré Dácie, fiktivní zápisy o činech Ivana Mazepy v Moldávii a podobně. Jeho čistě beletrická díla nejsou příliš kvalitní, jde především o napodobeniny cizích vzorů, přesto měly velký vliv. Je také pokládán za zakladatele rumunského jazykového purismu, podílel se také na vzniku rumunského divadla.
Asachi rozvinul velkou osvětovou činnost, zakládal školy s moldavským vyučovacím jazykem, bojoval za studium přírodních věd. V roce 1835 byla za heho aktivní účasti v Jassích otevřena Michailjanská akademie, přeměněná později na univerzitu.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gheorghe Asachi na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Kovčegov a Agasjevová 1961, s. 371.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KOVČEGOV, P. A.; AGASJEVOVÁ, N. A., 1961. Moldavie. In: DYNNIK, Michail; JOVČUK, M. T.; MITIN, M. B. Dějiny filosofie. 1. vyd. Praha: SNPL. Svazek 2. Kapitola pátá „Vývoj pokrokového filosofického a sociologického myšlení národů SSSR v období rozkladu feudálního řádu a přechodu ke kapitalismu (první polovina a střed XIX. stol.)“, s. 370–372.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gheorghe Asachi na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gheorghe Asachi