Přeskočit na obsah

Ignacy Mościcki

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ignacy Mościcki
3. Prezident Polska
Ve funkci:
4. června 1926 – 30. září 1939
PředchůdceMaciej Rataj
NástupceWładysław Raczkiewicz
Stranická příslušnost
ČlenstvíProletariat
Národně-státní unie
Narození1. prosince 1867
Mierzanowo
Úmrtí2. října 1946 (ve věku 78 let)
Versoix, ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Místo pohřbeníKatedrála svatého Jana Křtitele
ChoťMichalina Mościcka
PříbuzníAleksander Bobkowski (zeť)
Alma materRižská technická univerzita
Polytechnikum Riga
Profesechemik, politik, profesor, vynálezce, spisovatel literatury faktu a vysokoškolský učitel
Náboženstvíkatolicismus
Oceněnívelkodůstojník Řádu znovuzrozeného Polska (1924)
Řád bílé orlice (1926)
velkokříž Řádu čestné legie (1928)
Královský řád za občanské zásluhy (1928)
Královský řád svatých Cyrila a Metoděje (1928)
… více na Wikidatech
PodpisIgnacy Mościcki, podpis
CommonsIgnacy Mościcki
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ignacy Mościcki (1. prosince 1867 v Mierzanówě u Ciechanówa, Polsko – 2. října 1946 ve Versoix u Ženevy, Švýcarsko)[1] byl polský vědec, politik a meziválečný prezident.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Ignacy Mościcki pocházel z majetné rodiny střední šlechty a studoval chemii na Technické univerzitě ve Vídni a Technické univerzitě v Rize. V roce 1912 se stal členem katedry chemie na univerzitě ve Lvově, kde pracoval až do roku 1922. Do roku 1926 napsal přes 60 vědeckých prací z oboru chemie, které mu přinesly mezinárodní uznání.

Po tzv. Květnovému převratu Józefa Piłsudského v květnu 1926, který zapříčinil odchod tehdejšího prezidenta Stanisłava Wojciechowského, byl Mościcki navržen maršálem Piłsudským (sám Piłsudski nabídku na post prezidenta odmítl) do funkce prezidenta. Tím byl také 1. června 1926 sejmem zvolen. Do roku 1935 zůstal Mościcki v politickém stínu maršála Piłsudského, bez toho, že by měl výrazný politický vliv.

23. dubna 1935 (19 dnů po Piłsudského smrti) vstoupila v platnost nová polská ústava, která prezidentovi dávala dalekosáhlé pravomoci (např. právo během války nebo výjimečného stavu nominovat svého nástupce). Ačkoliv všichni očekávali, že prezident Mościcki po nabytí platnosti nové ústavy odstoupí a budou se konat volby podle nových pravidel, Mościcki odstoupil nechtěl (jeho volební období končilo teprve v roce 1940).

Po Piłsudského smrti se vytvořila v Polsku dvě mocenská centra – skupina „zámek“ (pojmenovaná podle prezidentského sídla – královského zámku ve Varšavě) a skupina „oficírů“ okolo nového polského maršála Edwarda Rydz-Śmigłyho.

Polská porážka v září 1939 jej donutila k odstoupení. Nejprve uprchl do Rumunska, odkud v prosinci 1939 odcestoval do Švýcarska, kde také v roce 1946 zemřel. Z podnětu Lecha Wałęsy a Józefa Glempa byly ostatky v roce 1993 přeneseny do Polska a pohřbeny v kryptě katedrály sv. Jana ve Varšavě.[2] Ostatky jeho manželky jsou pohřbeny na varšavském Powązkém hřbitově.

Na královském zámku byl v nedávné minulosti znovu postaven mobiliář z jeho pracovny.

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
Stát Stuha Název Datum udělení
AfghánistánAfghánistán Afghánistán řetěz Nejvyššího řádu slunce[3][4]
BelgieBelgie Belgie velkokříž Řádu Leopolda[4]
BrazílieBrazílie Brazílie velkokříž Řádu Jižního kříže[3][4][5] 1935, 13. června
BulharskoBulharsko Bulharsko velkokříž Královského řádu za občanské zásluhy[3][6] 1928, 10. března
velkokříž Královského řádu svatých Cyrila a Metoděje[4][7] 1928, 10. března
EstonskoEstonsko Estonsko Řád orlího kříže I. třídy[4][8] 1930, 6. června
Řád bílé hvězdy I. třídy s řetězem[9][10] 1938, 26. října
velkokříž Řádu estonského Červeného kříže[4][11][12] 1935, 24. února
Etiopské císařstvíEtiopské císařství Etiopské císařství Řád Šalomounův[4]
FinskoFinsko Finsko velkokříž Řádu bílé růže[4][13] 1930, 1. března
FrancieFrancie Francie velkokříž Řádu čestné legie[4]
ChileChile Chile velkokříž s řetězem Řádu za zásluhy[4][14] 1931, 4. dubna
ÍránÍrán Írán řetěz Řádu Pahlaví[4][15][16] 1936, 23. září
Italské královstvíItalské království Italské království Řád zvěstování
velkokříž Řádu svatého Mauricia a svatého Lazara
velkokříž Řádu italské koruny
JaponskoJaponsko Japonsko velkokříž Řádu chryzantémy[3][17] 1936, srpen
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko velkokříž Řádu tří hvězd[3][4][18] 1929, 2. května
LucemburskoLucembursko Lucembursko Nassavský domácí řád zlatého lva[3][4]
MaďarskoMaďarsko Maďarsko velkokříž Záslužného řádu Maďarské republiky[4][19] 1939, leden
MonakoMonako Monako velkokříž Řádu svatého Karla[3][4][20]
NorskoNorsko Norsko velkokříž s řetězem Řádu svatého Olafa[4] 1936, listopad
PolskoPolsko Polsko velkodůstojník Řádu znovuzrozeného Polska[4][21] 1924, 2. května
Kříž nezávislosti s meči[4][22] 1930, 6. prosince
Zlatá Medaile za dlouholetou službu[23] 1938, 11. března
Čestný odznak polského Červeného kříže I. třídy[24] 1935
PortugalskoPortugalsko Portugalsko velkokříž Řádu avizských rytířů[4][3]
RumunskoRumunsko Rumunsko velkokříž Řádu Karla I.[4][20][25] 1929
ŘeckoŘecko Řecko velkokříž Řádu Spasitele[3][4][26] 1931, 17. května
Srbské královstvíSrbské království Srbské království velkokříž Řádu hvězdy Karađorđe, vojenská divize[4][27] 1937, 5. května
ŠvédskoŠvédsko Švédsko rytíř Řádu Serafínů[28] 1936, 29. května

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Zleva: J. Piłsudski a I. Moscicki (1926)
    Zleva: J. Piłsudski a I. Moscicki (1926)
  • Ignacy Mościcki (1934)
    Ignacy Mościcki (1934)
  • Prezident I. Mościcki při pohřbu J. Piłsudského (Varšava, 1935).
    Prezident I. Mościcki při pohřbu J. Piłsudského (Varšava, 1935).
  • I. Mościcki v rozhovoru s biskupem Stanisławem Okoniewskim v Gdyni. Vlevo admirál Józef Unrug (1937).
    I. Mościcki v rozhovoru s biskupem Stanisławem Okoniewskim v Gdyni. Vlevo admirál Józef Unrug (1937).
  • Prezident I. Mościcki při dekorování ministra zahraničních věcí J. Becka Řádem bílé orlice (1938).
    Prezident I. Mościcki při dekorování ministra zahraničních věcí J. Becka Řádem bílé orlice (1938).
  • Prohlášení prezidenta I. Moścického (1. 9. 1939)
    Prohlášení prezidenta I. Moścického (1. 9. 1939)
  • Maria Mościcka, jeho druhá manželka
    Maria Mościcka, jeho druhá manželka
  • Bývalý hrob (vlevo) ve Versoix. Vpravo je bývalý hrob dcery Heleny a jejího manžela Aleksandera Bobkowského.
    Bývalý hrob (vlevo) ve Versoix. Vpravo je bývalý hrob dcery Heleny a jejího manžela Aleksandera Bobkowského.
  • Sarkofág v kryptě katedrály sv. Jana ve Varšavě
    Sarkofág v kryptě katedrály sv. Jana ve Varšavě
  • Hrob manželky Marie Moścické (1896-1979), roz. Dobrzańské, na varšavském hřbitově Stare Powązki.
    Hrob manželky Marie Moścické (1896-1979), roz. Dobrzańské, na varšavském hřbitově Stare Powązki.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ignacy Mościcki na německé Wikipedii.

  1. ↑ Ignacy Mościcki - prezydent Piłsudskiego. Polskieradio.pl [online]. 2014-06-01. Dostupné online. 
  2. ↑ Ignacy Mościcki (1867-1946). Dzieje.pl (Portal historyczny) [online]. 2009-08-25. Podrobná biografie. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i STOLARZEWICZ, Ludwik. Włodarz Rzeczypospolitej Polskiej Ignacy Mościcki, człowiek-uczony, etc. [With plates, including portraits, and a bibliography.].. [s.l.]: [s.n.], 1937. OCLC 504825280 S. 68–69. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v ŁOZA, Stanisław. Czy wiesz kto to jest?. Varšava: Wydawnictwa Artystyczne i Filmowe, 1938. OCLC 830199605 S. 507. 
  5. ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ CISEK, JANUSZ. Kalendarium działalnósci Józefa Piłsudskiego : uzupełnienie do Kroniki ̇zycia Józefa Piłsudskiego 1867-1935. [s.l.]: Pilsudski Institute of America, 1992. OCLC 800887256 S. 275. 
  8. ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. 
  9. ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. 
  10. ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. 
  11. ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. 
  12. ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. 
  13. ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. 
  14. ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. 
  15. ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. 
  16. ↑ Odznaczenie p. prezydenta rzeczypospolitej. Gazeta Lwowska. 1936-09-25, čís. 220. Dostupné online. 
  17. ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. 
  18. ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. 
  19. ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b JEZIOROWSKI, Tadeusz. Pokój orderowy : ordery królów i prezydentów Polski. [s.l.]: [s.n.], 1991. OCLC 297873787 S. 19. 
  21. ↑ PREZYDIUM, Polska Rada Ministrów. Order Odrodzenia Polski : trzechlecie pierwszej kapituły : 1921-1924. [s.l.]: Prezydjum Rady Ministrów Rzeczypospolitej Polskiej, 1926. Dostupné online. S. 16. 
  22. ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. 
  23. ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. 
  24. ↑ Sprawozdanie Okręgu Białostockiego PCK za 1935. [s.l.]: Polski Czerwony Krzyż Dostupné online. 
  25. ↑ Z pobytu ministra Mironescu w Warszawie. P. Prezydent Rzeczypospolitej odznaczony najwyzszym orderem rumunńskim.. Gazeta Lwowska. 27. února 1929, čís. 48. Dostupné online. 
  26. ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. 
  27. ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. 
  28. ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Mościcki, Ignacy; Wałęsa, Lech; Drozdowski, Marian Marek. Ignacy Mościcki, prezydent RP: Autobiografia. Warszawa: Wydawnictwo Bellona, 1993. 338 S. ISBN 83-11-08265-0.
  • Lichocka, Halina. Ignacy Mościcki (1867-1946). Inżynier i wynalazca. Warszawa, 2006. 313 S. ISBN 83-87992-45-3.
  • Nowinowski, Sławomir M. Prezydent Ignacy Mościcki. Warszawa: BGW, 1994. 137 S. ISBN 83-7066-578-0.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Prezident Polska
Druhá Polská republika (1918–1939)
Gabriel Narutowicz (1922) • Stanisław Wojciechowski (1922–1926) • Ignacy Mościcki (1926–1939)
 Prezidentská standarta
Polská republika (1944–1952)
Polská lidová republika (1952–1989) předseda státní rady
První tajemník Polské sjednocené dělnické strany
Třetí Polská republika (od 1990)
Wojciech Jaruzelski (1989–1990) • Lech Wałęsa (1990–1995) • Aleksander Kwaśniewski (1995–2005) • Lech Kaczyński (2005–2010) • Bronisław Komorowski (úřadující) • Bogdan Borusewicz úřadující • Grzegorz Schetyna úřadující • Bronisław Komorowski (2010–2015) • Andrzej Duda (od 2015)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ignacy_Mościcki&oldid=24301574“