Václavka obecná
 Václavka obecná | |
|---|---|
 Mladé plodnice václavky obecné | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (basidiomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | Physalacriaceae |
| Rod | václavka (Armillaria) |
| Binomické jméno | |
| Armillaria mellea | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Václavka obecná (Armillaria mellea), též václavka žlutoprstenná, je parazitická houba z rodu václavka. Za syrova je mírně jedovatá, po tepelné úpravě je jedlá a chutná.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Klobouk o šířce 3–10 cm je zpočátku vyklenutý, později se narovnává. Jeho barva je medově hnědá až načernalá. Celý je pokryt tmavými šupinami, které směrem od středu klobouku řídnou.[1] V mládí je klobouk napojen ke třeni světlou blánou, která zakrývá lupeny. Ty jsou z počátku bělavé, se stářím plodnice tmavnou do červenavě hnědé a bývají pokryty bílým práškem.[2]
Plný třeň je dlouhý 50–200 mm a tlustý kolem 10–25 mm. Je válcovitého tvaru, směrem ke klobouku se mírně zužuje.[1]
Václavka obecná, stejně jako další václavky, mívá velmi rozsáhlé podhoubí, které v noci světélkuje.[2]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Tato houba roste v listnatých, jehličnatých a smíšených lesích, také v křovinách, příkopech a na pařezích a pod.[1] Obyčejně se vyskytuje v trsech, plodnice je možné nalézt i jednotlivě u kořenů stromů.[2] Jedná se o parazitickou houbu, která napadá i zdravé kmeny stromů,[1][2] čímž může v lese způsobit velké škody.[3] Roste hlavně od září do října, při příhodném počasí až do listopadu. V chladném počasí se výjimečně objevuje už od července.[1]
Využití
[editovat | editovat zdroj]Houba je za syrova mírně jedovatá, proto je nezbytná její delší tepelná úprava, během které se z ní vytratí člověku nebezpečné látky.[2][1] Václavka obecná se používá k přípravě různých druhů jídel, nejčastěji se přidává do polévek, guláše a dalších omáček, které se podávají k masu i těstovinám. Velmi dobře se dá ale využít i do ragú, zeleninových směsí nebo nádivek, kterými lze plnit pirohy nebo slané koláče. Často se nakládá do octa či sladkokyselého nálevu.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f SMOTLACHA, Miroslav. Kapesní atlas hub. Praha: Ottovo Nakladatelství, 2008. ISBN 978-80-7360-671-8. S. 92.
- ↑ a b c d e PILÁT, Albert. Kapesní atlas hub. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964. S. 128.
- ↑ JANČAŘÍK, Vlastislav; JANKOVSKÝ, Libor. Václavka stále aktuální [online]. Lesnická práce [cit. 2011-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-23.
- ↑ KURÁŇ, Petr. Přichází čas v podhůří rozšířených václavek [online]. Náchodský deník [cit. 2011-10-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu václavka obecná na Wikimedia Commons - Václavka žlutoprstenná na BioLib.cz
- Václavky | Príma receptář
